Má-li skupina zřízeno několik běžných účtů v jedné nebo více zemích, je někdy výhodné vyvarovat se kreditního zůstatku na některých účtech, když jiné jsou přečerpány. Existují dva základní způsoby, jak tohoto cíle dosáhnout: reálným (target balancing) poolingem a fiktivním poolingem.

Reálný (target balancing) poolingznamená pravidelné dosahování nulového nebo jiného cílového zůstatku na podúčtech převodem přebytku na účet správce poolu, sběrný účet, nebo pokrytím částek na přečerpaných podúčtech připsáním přečerpané částky na účet správce poolu. Klientská skupina tak může automaticky sdílet hotovost a sjednat lepší finanční podmínky, než aby trávila mnoho času správou několika účtů s nízkými zůstatky. Mimoto reálný (target balancing) pooling umožňuje snížit počet kreditních položek a dlužných částek, což posiluje strukturu rozvahy a finanční výsledky.

Fiktivní pooling na druhé straně představuje výpočet virtuálního zůstatku sečtením zůstatků na několika účtech (s kreditním zůstatkem, nebo přečerpané), aby banka při stanovování kreditního nebo debetního úroku brala v úvahu pouze čistý zůstatek skupiny. Tímto způsobem získá klient zpět úrokovou marži, která je výsledkem rozdílu mezi kreditními a debetními sazbami při vyrovnání zůstatků. Z finančního hlediska je výsledek podobný výsledku reálného poolingu, není zde však vyžadována aktivní správa na straně klientské skupiny.

Reálný (target balancing) pooling a zdanění

V případě reálného poolingu formou tzv. „target balancingu“ (tj. konsolidace cílového zůstatku účtů) mezi různými právnickými osobami je výsledkem cash poolingu řada půjček a splátek úroku mezi poolingovou společností a ostatními společnostmi zapojenými do systému reálného (target balancing) poolingu.

Sběrný účet by se měl nacházet v zemi, kde kreditní úrok vyplácený bankami nepodléhá srážce daně u zdroje, nebo v zemi, jež neuplatňuje srážku daně u zdroje, ale kde je poolingový subjekt osvobozený od srážkové daně z úroků, které obdrží při investování přebytků skupiny nebo které zaplatí za půjčky od banky.

Země, v níž poolingová společnost sídlí, také hraje svou roli, neboť je lepší, když úrok z půjček a úvěrů mezi poolingovou společností a účastníky poolu nepodléhá srážce daně u zdroje.

Například: pokud francouzská společnost převede hotovost své skupiny na nerezidentní účet vedený v Belgii, pak se na půjčky mezi společnostmi skupiny, vzniklé reálným poolingem, vztahují francouzské daňové zákony.

Společný evropský systém zdanění pro úroky a poplatky

Řada států v Evropě uplatňuje u půjček mezi společnostmi srážku daně u zdroje. Sazby jsou v jednotlivých zemích různé. Mohou být uzavřeny bilaterální dohody, které tomu zamezí a zabrání dvojímu zdanění. Aby však společnosti mohly využít výhody plynoucí z těchto dohod, musí podniknout řadu časově velmi náročných administrativních opatření.

Směrnice (ze 3. června 2003) stanovuje společný systém pro úhradu úroků a poplatků mezi přidruženými společnostmi, které sídlí v různých členských zemích. Tyto úrokové platby již nepodléhají srážce daně u zdroje.

Toto daňově osvobození je však omezeno na půjčky mezi mateřskou společností a přímými dceřinými společnostmi nebo přímými přidruženými společnostmi, a to bez jakéhokoli prostředníka.

Systém reálného (target balancing) poolingu, vyvinutý Fortis Bank, umožňuje provádět poolingové transakce nejen v rámci jedné země, ale i v mezinárodním měřítku na pěti postupných úrovních. Tento systém umožňuje rozšířit rozsah osvobození od daně realizací celé řady přímých transakcí mezi mateřskou společností a dceřinými společnostmi, nebo mezi přidruženými společnostmi.

Fiktivní pooling a zdanění

V případě systému fiktivního poolingu není zdanění tolik podstatné, nicméně stále zůstává delikátní otázkou.
Služby poskytované bankou zahrnují optimalizaci podmínek pro zúčastněné účty (snížením debetních úrokových sazeb a zvýšením kreditních úrokových sazeb), aniž by však došlo k uskutečňování nových finančních transakcí. Nedochází ke vzniku žádných nových půjček nebo vkladů.

V důsledku cash poolingu nedochází k žádné změně postupu zdanění. Daňový status společnosti se nemění: pokud bankovní úrok, který obdrží, podléhá srážce daně u zdroje v případě, kdy neexistuje žádný pool, pak stejně tak podléhá srážce daně i v případě existence poolu.

U fiktivního poolingu je zásadním cílem z hlediska daní vyhnout se zlepšeným finančním podmínkám, jejichž důsledkem je převod zisku mezi účastníky poolu nebo mezi zúčastněnými bankovními institucemi. O to důležitější výhodou pro pooly mezinárodních rozměrů je snížit zdanitelný zisk v jedné zemi převodem části nebo celého zisku do jiné země.

Fortis Bank vytvořila metodu pro výpočet úroku, který rozděluje zisk z fiktivního poolingového systému podle výše přispění jednotlivých účastníků k dosažení ziskové marže u každé ze zúčastněných bankovních jednotek.

Fiktivní pooling nakonec přináší každé straně výhodnější kreditní nebo debetní úrok. Tato výše je sdělena místním účetním jednotkám, aby mohla být aplikována u příslušných účtů, na základě daňového statusu jednotlivých účastníků fiktivního poolingového plánu.